Jdi na obsah Jdi na menu

Volkswagen Golf III

18. 4. 2017

V srpnu roku 2015 jsme koupili Volkswagen Golf třetí generace. Vozidlo zaniklé v polopřevodu, díky lenosti původního majitele, se zdálo být skvělou volbou jak začít náš sen o závodění. Dle inzerátu disponovalo mohutným 1.8l motorem s výrobním výkonem atakujícím závratných 55kw. Dále bylo posazeno na nejlepších (ze třídy low cost číny, tedy sotva lepší jak originál) tlumičích značky TA Technix. Hřmotný zvuk zajišťovala koncovka výfuku od WM Sport. Samozřejmostí byly důležité vzhledové detaily jako matná černá barva na kapotě vozidla provedená profesionálně malířskou štětkou, nálepky propůjčující světelnou rychlost na kufru auta, rudě zářící brzdové třmeny a bubny a vzduchový filtr nasazený na vodovodní trubce.

Jelikož auto nemělo čísla a šance ho na nějaká dostat nebyl, tak jsme se rozhodli auto adekvátně upravit dle technických pravidel AR. Jak to tedy probíhalo?

Prvním a nejdůležitějším krokem bylo z auta vytahat úplně všechno co nebylo vyloženě nutné k tomu, aby auto vykonávalo pohyb vpřed. V interiéru nám tak tedy sotva zůstaly sedačky, pásy, volant, řadící páka a kus palubky. Více by jen překáželo a zvyšovalo hmotnost vozidla. Od motoru se poroučela ven prakticky kompletní klimatizace (kterou předchozí majitel pár měsíců před prodejem nechal udělat kompletně novou...), veškeré vedení vzduchotechniky a pár dalších věcí o kterých nikdo nevěděl k čemu jsou.

Trapně jsme ponechali třeba posilovač řízení (který stejně během posledního závodu přestal fungovat). Brzdy jsme osadili kotouči Brembo Max pro dosažení co nejlepšího brzdného účinku. Do interiéru jsme přidělali trochu zátěžového koberce, abychom zakryli dvě obrovské prorezlé díry v podlaze u spolujezdce a řidiče. Jako poslední krok byl kompletně nový celolak auta. Po pár hodinách práce bylo najednou z obyčejné zelené, dosti netradiční kombinace modré a žluté. Tím úpravy vozu byly dokončeny.

Při následných testech se ukázalo, že i přes nicotný výkon, si auto s muší vahou vozidla radí velice ale velice dobře. Horší to bylo s nově pořízenými disky a gumami, které prakticky nepřetržitě drhly o podběhy přední nápravy.

První trať, kterou vozidlo navštívilo, byla Sosnová u České Lípy. Vozidlo dlouho srdnatě bojovalo. I přes ztrátu zadního nárazníku se dlouho drželo na třetím místě ve skupině. Bohužel v předposlední RZ, jsme, jako všichni, lehce vyjeli v jedné vracečce zadními koly z trati a nabrali jednu cihlu kolem. To, s neuvěřitelným umem a zkušeností, cihlu poslalo na brzdovou hadičku na zadním kole, kterou tím velice úspěšně zlomilo. To jsme však v autě zjistili až o pár minut později při nárazu do bariéry, když nám přestalo auto brzdit.

Druhé a nakonec poslední závodní vystoupení proběhlo na dvoudenní rally v Milovicích. Tentokrát se na autě střídali dva jezdci. Na počátku super nápad, se ukázal jako velice nešťastné řešení. Vozidlo nebylo stavěno, hlavně brzdami, na takový zápřah. Po dojetí jednoho jezdce byly brzdy tak rozpálené, že bylo nemyslitelné, aby s nima okamžitě jel někdo znovu. Krom pár menších krizovek, auto přestálo celé dva dny v pořádku a závod dokončilo na 4 místě ve skupině.

A konec vozidla? Auto jsme darovali ke spálení na ukázce ve Vesci v Liberci na Dětském dni 2016.

 

Náhledy fotografií ze složky Stavba VW Golf III

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář